|
webmaster
|
..
Články
a dokumenty
- 9 -
.
Pozn.: Jde o článek
ze Žďárského deníku ze dne 29.12.2007, reagující na náš článek
.
.
Řešení
dopravy ve Žďáře
Reakce
na článek „Městský dopravní okruh Žďáru nad Sázavou, průtah městem nebo
obchvat?“
.
Dne 6.12.2007
byl ve Žďárském deníku zveřejněn článek zabývající se připravovaným tzv.
Městským okruhem, tedy komunikací navrhovanou v trase od křižovatky ulic
Brněnská–Jihlavská přes ulici Jamská na ulici Novoměstskou, dále prostorem
mezi sídlišti Žďár 4 a Žďár 7 až na ulici Wonkova a posléze přes řeku Sázavu
k navrhovaném tzv. Velkému obchvatu.
Jako občan
a především jako vysokoškolský a výzkumný pracovník v dopravě zabývající
se i touto problematiku se musím k tomuto článku a této oblasti vyjádřit.
Chápu, že zde s ohledem na omezený rozsah nemohly být sděleny všechny skutečnosti,
proto se pokusím uvedené závěry okomentovat a doplnit o někde další – opět
se nebude jednat z důvodu rozsahu článku o vyčerpávající fakta.
.
Zastírání
problému
V článku,
na který reaguji, kritizuje jeho autor „zastírání skutečné podstaty problému“
ve vyjádřeních představitelů města. V tomto případě musím s touto kritikou
souhlasit, protože opravdu ty zásadní - i když vůči obyvatelům nepopulární
– fakta se ve vyjádřeních vedení města k této stavbě neobjevují.
V dalším textu
se autor věnuje přínosu „Velkého obchvatu“ pro snížení dopravních proudů
vozidel na vybraných komunikacích zejména v centru města. Zde zřejmě vycházel
ze Zátěžového diagramu intenzit proudů vozidel (slangově označovaného jako
„pentlogram“) na kmenových komunikacích města, čerpajícího z hodnot periodického
sčítání dopravy prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) vždy po
pěti letech (naposledy tedy v letech 2000 a 2005), který byl jedním z podkladů
(na webových stránkách města) k veřejnému projednávání studie Městského
okruhu, které proběhlo 28.11.2007. S uvedenými procentuálními hodnotami
snížení intenzit dopravních proudů na komunikacích v centru města lze víceméně
souhlasit s výjimkou ulice Bezručova, kde by mělo dojít také k navýšení
hodnot.
.
Padají
různá čísla
Je ale otázkou,
zda autor článku vycházel skutečně z materiálu dostupného na webu města
nebo jiného zdroje, protože v materiálu na webu není vůbec pro výhled roku
2030 mezi sledované páteřní komunikace zařazen Velký obchvat. Proč projektant
toto do prezentovaného pentlogramu nezahrnul (i když evidentně s tímto
počítal)? Bez hodnot intenzit proudů vozidel na Velkém okruhu nelze totiž
relevantně dále pracovat s modelováním vývoje dopravních proudů na komunikacích
města (metodika je dopravním odborníkům známa).
Samozřejmě
nevím, odkud vzal autor hodnotu 7% jako podíl tranzitní dopravy vůči celkovému
objemu dopravy. Z oficiálních zdrojů z radnice „padají“ průběžně stále
různá čísla, čímž jsem získal dojem, že ani zde toto neví a pokouší se
pouze o odhady či o využití průzkumů z jiných měst. Není se asi třeba tomu
divit, protože mi není známo, že si město nechalo vypracovat naprosto zásadní
materiál – a to Generel dopravy. Podle mne se pouštět do plánování změn
v dopravě bez znalosti informací plynoucích právě z Generelu dopravy je
– mírně řečeno – značně odvážné.
V další části
se připomíná limit čerpání finančních prostředků na obchvaty měst do roku
2013, kde mezi města s příslibem financování byl opravdu zařazen i Žďár
n. S. Jako zásadní zde považuji připomínku ohledně připravenosti realizace
celého Velkého obchvatu, zejména pak jeho části mezi ulicemi Brodská a
Jihlavská.
Protože končí
rok 2007, tak těch 6 let do konce roku 2013 opravdu není mnoho - zejména
za situace, kdy se ještě stále definitivně neví, zda např. v lokalitě autobusového
nádraží řešit trasování formou tunelu (určitě hloubeného, nikoliv raženého)
či nadzemní estakády v tubusu. Poněvadž když se nyní připravuje komplexní
rekonstrukce autobusového nádraží, těžko by asi za několik let bylo efektivní
či průchozí přes tuto lokalitu hloubit tunel (viz Územní plán města).
.
Velký obchvat
Pokud by totiž
úsek Velkého obchvatu mezi ulicemi Brodská a Jihlavská nebyl realizován
(ostatní části obchvatu ano), tak nárůst intenzit dopravních proudů na
Městském okruhu by byl značný. Dá se předpokládat, že Městský okruh by
navíc využívala vozidla jedoucí ve směrech sever – jih, sever – jihovýchod,
sever – východ, západ – východ apod. Poté by hodnoty intenzit dopravních
proudů byly rozhodně větší (než prognózovaných téměř 14 tisíc vozidel denně),
tedy hodnoty, kdy se dnes doporučuje financovat výstavbu obchvatu (dovedeno
do absurdity – občané by pak mohli požadovat výstavbu obchvatu Městského
okruhu).
Rozsah dopravy
by pak na Městském okruhu neumožňoval řidičům používat navrhovanou vyšší
rychlost (nyní 50 km/h) a požadavek na mimoúrovňové řešení přechodů přes
komunikaci by byl nezpochybnitelný. Nebo si umíte za tohoto stavu představit
úrovňové přecházení školáků či starších lidí ze sídliště Žďár 7 v době
dopravní špičky?
.
Nevyslyšené
přání
Nakonec se
chci vyjádřit u článku k poznámce, že komunikace Městského okruhu od (okružní?)
křižovatky s ulicí Novoměstská až po ulici Wonkova by měla být účelovou
komunikací a nikoliv komunikací I. třídy.
Obávám se,
že v tomto případě asi přání autora vzpomínaného článku zůstane nevyslyšeno.
Po vybudování celého Městského okruhu až po Velký okruh a následně s využitím
úseku Velkého okruhu po ulici Brodskou se přímo nabízí přeložení silnice
I/19 do této nové trasy, k čemuž pravděpodobně dojde (nebylo by to v rozporu
se Zákonem o pozemních komunikacích, prováděcí vyhlášky k zákonu a souvisejících
ČSN). Nic na tom nezmění často zmiňovaný fakt, že po výstavbě komunikace
bude intenzita dopravy několikanásobně (řádově) větší než byla okolo roku
1970, kdy s tímto záměrem stavby byli obyvatelé dotčené lokality poprvé
seznámeni.
.
A co MHD?
Nyní se chci
vyjádřit ke skutečnostem, které v článku nezazněly, týkající se koncepce
městské hromadné dopravy (MHD) v kontextu navrhovaných změn. Když jsem
měl možnost se seznámit s návrhem dopravního řešení části Městského okruhu
(Wonkova – Novoměstská), tak jsem byl nucen konstatovat, že zásadně zhoršuje
fungování MHD.
Nevím, zda
s tímto projektant neuvažoval či ze strany města se toto neobjevilo v zadávacích
podmínkách. Přesto zde postrádám mj. toto:
- zastávka
MHD Neumannova (pro směr Studentská) bude asanována, nikde se neobjevuje
její nová poloha,
- obsluha
MHD sídliště Žďár 7 se po výstavbě propojky Jamborova – Neumannova uvažuje
jako průjezdní, ovšem chybí zde opatření pro přejezd Městského okruhu vozidly
MHD při uvažované intenzitě dopravy (řešit výstavbou okružní křižovatky
nebo preferenčním opatřením MHD nebo jiným opatřením),
- analogicky
je problém řešení křižovatky s ulicemi Vysocká (silnice II. třídy) a Studentská
(nejen pro vedení linek MHD – i pro ostatní provoz značně komplikované)
apod.
Závěrem kromě
výše uvedených skutečností chci konstatovat, že bez výstavby celého Velkého
okruhu (či vůbec přípravy výstavby) je značně předčasné řešit problematiku
Městského okruhu.
Město by se
proto primárně mělo zaměřit na řešení Velkého obchvatu a až posléze řešit
problematiku Městského okruhu. A tuto problematiku je navíc třeba řešit
komplexně (třeba pro potřeby MHD), protože toto nestojí jen na líbivé architektuře,
ale hlavně na účelu pro uživatele či vlivu na ostatní obyvatele.
.
doc. Ing.
Pavel Drdla, Ph.D.
Dopravní fakulta
JP
Univerzita
Pardubice
. |
.
poslední
aktualizace stránky: 06.05.2008
|