|
webmaster
|
..
Články
a dokumenty
- 22 -
.
|
Žďárský
deník, 11.3.2010
.
Počet
obyvatel Žďáru klesá
.
Dle údajů
Městského úřadu Žďár nad Sázavou počet obyvatel v posledních deseti letech
stále klesá. V přehledu obcí v roce 1986 byl počet obyvatel 26.221.
Je pravda,
že se následně odtrhly od města obce Hamry n. S., Vysoké, Počítky a Sklené
a tak k 31.12.2002 měl Žďár n. S. dle Novin žďárské radnice (NŽR) 24.299
obyvatel. Tento počet od tohoto data stále klesá (1.12.2005 - 23.420, 15.7.2008
- 22.993) a nyní dle NŽR činí k 18.1.2010 - 22.590 stálých obyvatel.
.
Málo peněz
Co asi nejvíce
ovlivňuje tento neustálý pokles? Dle mého názoru je to ekonomická stránka,
neboť NŽR v září 2007 uvádí průměrný měsíční výdělek v ČR 20,5 tisíce korun,
v kraji Vysočina 17,5 tisíce korun, ale Žďár nad Sázavou má pouhých 14,5
tisíce korun v průměru na pracujícího občana. Dalším důvodem je jistě spokojenost
obyvatel a zde dle průzkumu nejvíce tíží obyvatele města dopravní situace.
Navštívil jsem dne 8. února 2010 přednášku technické studie obchvatu města,
která se konala na Městském úřadě. Z vystoupení starosty města jsem ale
získal velmi smíšené pocity. Měl pravdu, že silnice Kolín, Jihlava, Znojmo
je důležitější než silnice č. 37 přes Žďár nad Sázavou, ale stále zůstává
pravdou řada údajů o průjezdnosti Čáslavi, Havlíčkova Brodu, Moravských
Budějovicích a Žďáru nad Sázavou uveřejněných v novinách Mlejn, tedy že
zásadní rozdíl v průjezdnosti těchto měst není. Je ale s podivem, že Třebíč
na méně důležité silnici než Žďár nad Sázavou je s budováním obchvatu mnohem
dál než naše město.
Totéž platí
i o přivaděči k dálnici, kde na silnici mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím
zůstává pouze poslední obec bez obchvatu a přivaděč Žďáru nad Sázavou směrem
na Jihlavu má hotových pouze 6,5 km a to v NŽR 7/2004 se uvádí, že silnice
na Jihlavu je nejlépe připravenou pro případnou realizaci v kraji Vysočina.
Na závěr pan
starosta uvedl, že obchvat Žďáru nad Sázavou po dokončení sníží dopravní
zátěž ve městě o 7 procent. S takovým názorem se nedivím, že to jde, jak
to jde. Jsou jistě další důvody ke kritice.
Například
v NŽR 5/2002 je kritika obchodu Julius Meinl s titulkem „Trnem v oku je
stále plechový supermarket“ a obdobné články jsou v NŽR 1/1997 a 11/2005.
Jak je tedy možné, že daleko větší a stejně nevzhledná stavba se postavila
u kruhové křižovatky na Brněnské ulici? Bez poutače vypadá jako tovární
sklad s velkým parkovištěm.
Poplatky za
popelnici jsou na zákonem stanoveném maximu i přes ujišťování, že separace
ve Žďáře nad Sázavou je jednou z nejlepších a to že má vliv na cenu za
odpad. Trochu nelogické, že? A nakonec cena za vodu… Ta je jednou z nejvyšších
v naší republice. Nebudu již dále rozebírat negativa, i když je jich ještě
mnoho. To vše má vliv na odchod mladých lidí a rodin z našeho regionu a
nenastane-li obrat k lepšímu, může se Žďár nad Sázavou dostat na hranici
dvaceti tisíc obyvatel již za deset let.
.
Pavel
Drdla
|
.
poslední
aktualizace stránky: 15.3.2010
|